20. AZK - Tilman Knechtel Rusko a Čína Nepřátelé nebo spojenci Západu?

25.09.2024 | www.kla.tv/30574

Ivo Sasek: Náš další řečník se k nám připojí přímo z Filipín s šestihodinovým časovým posunem. I on patří k lidem, kteří pravidelně otevírají oči statisícům lidí, pátrajícím po skutečných souvislostech hospodářsko-politického dění. Ptám se techniků: Máme spojení s Filipínami? Technik: "Ano, máme i obraz." Dobře, pak vám jménem všech diváků z celého světa děkuji za váš příspěvek k 20. AZK. Krátce k životopisu Tilmana Knechtela! Životopis Tilman Knechtel: Tilman Knechtel, narozený v roce 1987 v německém Filderstadtu, je autor a investigativní novinář. Tilman Knechtel již napsal mnoho článků o rodině Rothschildů, okultním hudebním průmyslu, kabalismu a komunistické dlouhodobé strategii. Mezi jeho knižní publikace patří "Rothschildové – rodina, která ovládá svět" a "Rockefellerové – americké noční můra". Tilman Knechtel provozoval kanál na YouTube "Trau keinem Promi" , „Nevěřte prominentům“ s více než 130 000 odběrateli. Tento kanál ale byl mezitím z YouTube smazán a nyní jej lze nalézt pod názvem: "Trau keinem Promi 3". Ke shlédnutí je i na Telegramu pod názvem «Trau keinem Promi offiziell», neboli "Nevěřte prominentům – oficiální". Pracuje také jako redaktor švýcarských novin ExpressZeitung. "ExpressZeitung" již ve více než 60 číslech dokumentoval politický, společenský a historický vývoj naší doby. "ExpressZeitung" analyzuje současné světové dění a poskytuje tak podklady pro celkové komplexní pochopení hlavních a výbušných témat. Tilman Knechtel je díky svým rozsáhlým a fundovaným znalostem světové politiky vítaným hostem televizních pořadů nezávislých médií. Tilman Knechtel dnes promluví na téma: "Rusko a Čína - nepřátelé nebo spojenci Západu?". Tilman Knechtel: Zdravím vás a jsem rád, že tu mohu být. Doufám, že mě slyšíte. Ano, zdá se, že mě je slyšet. Takže ano, jsem velmi rád, že se mohu zúčastnit AZK, pro tentokrát trochu jinou formou, než v minulosti. Nicméně je hezké, že se to podařilo. Na svou prezentaci jsem dostal půl hodiny, což považuji za docela postačující, protože je mým zvykem jít přímo k podstatě věci. A téma není tak složité na to, aby se nedalo zvládnout za půl hodiny. Přejdu tedy rovnou k věci. Někteří už možná budou mnohé z toho, o čem budu hovořit, znát ze švýcarskách v Německu zakázaných novin ( "in Deutschland verboten-Zeitung"), dříve ExpressZeitung, kde jsem redaktorem. A téma zní: "Rusko a Čína - nepřátelé, nebo spojenci Západu?" - Prozatím s otazníkem. Myslím, že každému, kdo je dnes zcela oprávněně rozčarován současnou západní politikou, by stálo za to poohlédnout se ve své zemi po alternativách. Nicméně musím být stručný, a tak vám hned odpovím na téma přednášky: Podle mě jsou v současnosti Čína a Rusko nepřátelé Západu. A tady chci zdůraznit, že tím myslím režimy a vlády těchto zemí, tedy Putina a Si Ťin-pchinga, nikoli obyvatelstvo - to jsou dvě zcela odlišné věci. A toto nepřátelství vůči Západu lze, podle mého názoru, velmi snadno odvodit už jen z toho prostého faktu, že oba, Vladimir Putin i Si Ťin-pching sledují komunistické cíle. A předpokládám, že AZK nesleduje moc komunistů, které bych nejdříve musel přesvědčovat, jak je komunismus špatný. Takže tento bod, myslím, mohu nyní přeskočit a začít rovnou s dokazováním způsobu myšlení v Rusku a Číně. A začněme Vladimírem Putinem. V západních médiích je nyní prezentován jako tvrdý, konzervativní typ, u kterého by se dalo předpokládat, že poté, co to nandá americkému impériu a woke komunitě, vše se zlepší. Navrátí takříkajíc normálnější poměry. K tomu mohu říci jen to, že toto vůbec neodpovídá obrazu, který vidí kritické hlasy v Rusku - od křesťanů přes konzervativce až po pravičáky. Ale i v Rusku se ozývá mnoho kritických hlasů, které ho vnímají stejně absurdně jako mnozí kritičtí Němci současnou vládu, tedy jako levičáka, internacionalistu nebo dokonce komunistu. To má své důvody. Pro ilustraci se můžeme vrátit například do roku 2016. Tehdy Vladimir Putin přednesl před Všeruskou lidovou frontou jednoznačný projev. Jedná se o jakousi lobbistickou organizaci jeho politické strany. Po obeznámení se s obsahem tohoto projevu člověk prozře. Zdůrazňuje, že jeho kladný postoj ke komunistickým myšlenkám nikdy neochabl, a že dosud doma schraňuje svůj stranický průkaz. Pro ty, kteří to nevědí, Putin vstoupil do komunistické strany a tajné služby KGB již v 70. letech. S tím pravděpodobně souvisí jeho dosavadní loajalita. A pak nejzásadnější věta v projevu z roku 2016. Vladimir Putin říká, že ho tehdy nikdo ke vstupu do komunistické strany nenutil, ale - cituji Putina: "Komunistické a socialistické myšlenky se mi velmi zamlouvaly a líbí se mi stále." Konec citátu. Putinovi se tedy stále líbí komunistické myšlenky - myšlenky největších masových vrahů v dějinách. A v roce 2005 také řekl, že pád Sovětského svazu byl katastrofou, doslova největší geopolitickou katastrofou 20. století. Rozpad komunistického státu je pro něj něčím tragickým. To o jeho osobě už něco vypovídá! Těchto, zdaleka ne ojedinělých, výroků využívají Putinovi ruští kritici. Zde je další působivý příklad: Právě letos v březnu 2024 Putin vystoupil na festivalu, který by se dal nazvat komunistickým nebo antifašistickým, a pronesl tam projev. Celá akce se jmenovala Světový festival mládeže. O tom tady na Západě nic neslyšíte a většina lidí se o tom ani nikdy nic nedozví. Tato akce se konala letos v Rusku a jedná se o obrovskou událost. Na první pohled vypadá relativně neškodně – jako každá propaganda. Když se však zevrubněji podíváte na účastníky, uvidíte mladé lidi z komunistických organizací z celého světa, které se do Ruska vydaly v tisícových počtech. A ano, už v roce 2017 se konal dřívější Světový festival mládeže, který tehdy ještě oficiálně pořádala Světový svaz demokratické mládeže. A i tam Putin vystoupil a pronesl projev. A Světový svaz demokratické mládeže je jakousi zastřešující organizací pro komunistické mládežnické organizace. Zástupcem Německa ve Světovém svazu demokratické mládeže je například Socialistická německá dělnická mládež, organizace s vazbou na Komunistickou stranu Německa. A je faktem, že mnoho z účastníků Světového festivalu mládeže v Rusku, přicházejících ze Západu, ať už v roce 2017 nebo 2024, mělo vazby na hnutí Antifa. Jinými slovy, právě ti lidé, o nichž by se předpokládalo, že jsou kategorickými oponenty Putinových údajně tak vlasteneckých hodnot. Omyl! Putin k nim a o nich mluví a nechává se jimi oslavovat. A to také dává smysl, protože podle mého názoru spojuje přesně to, co k sobě patří. Protože antifa je také odvozena od antifašismu. A dá se říci, že antifašismus je v Putinově Rusku něco jako státní ideologie. A to je důležité pochopit. To neznamená, že prostě nemáte rádi fašisty nebo nacisty - to také není moje ideologie - ale dalo by se říci, že prostě jde o nové nebo recyklované označení pro třídního nepřítele socialistů, jak bylo užíváno v bývalé NDR. Jinými slovy, každý, kdo je označen za fašistu, prostě není socialista nebo komunista a je třeba proti němu bojovat. Zkrátka akce, na které Putin vystoupil a byl oslavován, byla akcí mezinárodní levice. Obrázky z tohoto Světového festivalu mládeže se však na Západ nedostanou, protože Putin je zde líčen jako spasitel konzervativců a křesťanů, zatímco v Rusku si rozumí se socialisty z celého světa, Kubou, Venezuelou a tak dále. Ano, přesně tak. Takže jádrem komunistické ideologie byla samozřejmě vždy světovláda, což je vlastně považováno za samozřejmost. Na podporu tohoto tvrzení zde máme například výrok Vladimíra Iljiče Lenina, který řekl, cituji: "Jsme internacionalisté. Usilujeme o pevné spojení a úplné splynutí dělníků a rolníků všech národů světa v jedné celosvětové republice sovětů." Konec citátu. A Leon Trockij také mluvil o socialistické světové federaci, což je zajímavé, protože všichni pořád mluví jedině o globalistech. Podle mě je ale jádro celé věci zcela opomíjeno, a sice že jde stále o komunismus a nic není globalističtějšího než komunismus. A z Ruska přicházejí také signály podpory jediné světovlády. Jak Putin, tak Rusko opakovaně obhajovali Agendu 2030. Ta je obvykle připisována Západu s BlackRockem, Světovým ekonomickým fórem ad. Když se však podíváte na její původ, zjistíte, že Agenda 2030 má socialistické kořeny. Původcem Agendy 2030 byla například norská socialistka Gro Harlem Brundtlandová. A právě zmíněné Putinovy sympatie ke komunismu, jsou zákonitě také obhajobou jediné světové vlády, protože komunismus a vznik jediné celosvětové vlády jsou, jak řekl už Lenin dvěma stranami téže mince. Ohledně jediné světové vlády lze v samotném Rusku nalézt ještě konkrétnější informace. Sice dokonce několikrát v dílech nejvýznamnějšího ruského stratéga. Tím je Alexandr Dugin, který fakticky formuloval něco jako ruskou státní doktrínu či ideologii. Žádná jiná kniha neovlivnila elity v Rusku tak, jako jeho "Základy geopolitiky". A v této knize "Základy geopolitiky" z roku 1997 Alexander Dugin píše o novém ruském impériu, které má být vytvořeno. A prezentuje to takto, cituji: "Podle logiky geopolitiky musí toto impérium svého předchůdce, Sovětský svaz, strategicky a prostorově překonat. Proto musí být nová říše euroasijská, kontinentální a v perspektivě světová. Boj ruského lidu o světovládu ještě není u konce." Konec citátu. Máme zde tedy přiznání úvah o mocnostii světového významu a vlivu, či dokonce světovládě, po níž volal i Lenin. A slovo tohoto muže, Alexandra Dugina, má v Rusku skutečně váhu, i když to mnozí stále chtějí popírat. A ano, tato říše, po které Dugin touží, má být nástupcem Sovětského svazu. A skutečně, od nástupu Putina k moci dochází v Rusku k znovuoživování Sovětského svazu, což není, vzhledem k Putinovým deklarovaným sympatiím pro komunistické myšlenky, překvapivé. Opět se staví Stalinovy pomníky. Probíhá očišťování Stalina, coby historické postavy, a objevují se výzvy k obnovení bývalých sovětských názvů, například k přejmenování Volgogradu na Stalingrad. Nebo i zde - Putin v roce 2000 znovu zavedl hymnu Sovětského svazu, sice s novým textem, ale od stejného komunistického autora. A návrat k sovětským poměrům je patrný i co se týče svobody tisku a svobody názoru. Rusko zakázalo téměř současně se zákazem „Compactu“ v Německu významné opoziční médium "Moskow Times", a to téměř s podobným zdůvodněním jako Nancy Faeserová, možná ještě o něco neohrabanější. Kvůli, Citace: "Diskreditaci rozhodnutí ruského vedení v domácí i zahraniční politice." Konec citátu. To znamená, že v Rusku nesmíte kritizovat politická rozhodnutí, jinak vás zakážou. Svobodu názoru, byť kritického, ale považuji za základní kámen každé svobodné společnosti. A ještě předtím bylo v Rusku odstraněno mnoho alternativních médií. Ale to je jen typický příklad chování Moskvy, stejného jako při vykreslování Putina, jako konzervativce v zahraničí. Připojují se tedy k opozici na Západě, aby tam tak získali body sympatií. A ruská zahraniční propaganda pak kritizuje dění na Západě – označujíc ho za fašismus. A přesně totéž pak dělají i doma v Rusku, čehož dobrým příkladem je nedávný zákaz Moscow Times. Já jsem také zcela proti zakazování tisku, jak tomu bylo u Compactu, a o Nancy Faeserové si také nemyslím nic dobrého, ale co Rusko udělalo po zákazu Compactu? Pošlou někoho z ministerstva zahraničí, kdo se vyjádří proti zákazu a pohoršuje se nad ním. Také bych se ženou, kterou poslali, souhlasil, ale zákazy jsou... Co se ale současně děje v Rusku? Přesně to samé! Takže se vlastně jedná o dvě strany téže mince. Nebo zde je pěkný obrázek. Doufám, že teď vidíte obrázek, který by měl některým lidem dát podnět k zamyšlení. Takže Putin na státní návštěvě Severní Koreje. Myslím, že ten obrázek mluví sám za sebe. Celý národ musí povinně jásat před těmito portréty hrdinů. A ano, myslím, že z tohoto obrázku vyzařuje ryzí komunismus. A ještě předtím dostal Putin jakýsi bianko šek od Kim Čong-una. Řekl, cituji: "Vždy jsme podporovali a budeme podporovat všechna Putinova rozhodnutí a rozhodnutí ruské vlády." Konec citátu. Jinými slovy, Putin a Kim Čong-un jsou si velmi blízcí. A nemusím teď vysvětlovat, proč Severní Korea není zrovna krásná a svobodná země. Jinými slovy, na všem na co se v dnešním Rusku podíváme, je patrný tento komunistický vliv. A mohl bych uvést tisíce dalších příkladů. A tady můžeme přejít od Putina k Si Ťin-pchingovi. Mnozí nechtějí vidět jednotu těchto dvou lidí. Já ji ale rozhodně vidím. Takže tu máme událost krátce před válkou na Ukrajině na začátku roku 2022... Putin navštívil zimní olympijské hry v Pekingu a řekl, cituji: "S prezidentem Si Ťin-pchingem se známe již dlouho jako dobří přátelé a politici, kteří mají do značné míry stejné názory na řešení světových problémů. Jsme v úzkém a častém kontaktu." Konec citátu. A Si Ťin-pching zašel ještě dál a v roce 2019 označil Vladimira Putina za svého nejlepšího přítele - a to ne ledajakého, ale nejlepšího. Mají k sobě tedy rovněž velmi blízko. A ohledně řešení světových problémů tedy mají stejné názory. Nebo na Tagesschau (večerní zprávy) jste si před dvěma měsíci mohli přečíst následující, cituji: "Rusko a Čína chtějí prohloubit spolupráci v různých oblastech, jako je logistika, doprava, energetika a zemědělství." Konec citátu. A o to jde. Spolupráce s Čínou tak podtrhuje Putinův komunistický světonázor, který on sám otevřeně ve svém projevu přiznal. Čína nepochybně komunistickou zemí je, to nelze popřít. Zemí, v níž má komunistický masový vrah Mao Ce-tung stále něco jako status svatého. A například také zemí, jejíž jediná strana má ve svých stanovách napsáno, cituji: "Nejvyšším ideálem a konečným cílem strany je uskutečnění komunismu." Konec citátu. To je tedy také jednoznačné a komunismus, jak jsme slyšeli dříve, může být samozřejmě realizován pouze celosvětově, jak prohlašoval Lenin. Proto je hlášení se ke komunismu zároveň vždy také hlášením se ke světové vládě a globalismu, jako klíčovému slovu. Stejně jako Rusko se i Čína hlásí k Agendě 2030, která je, jak jsem již řekl, měkčí formou komunismu. [Mao je dodnes uchováván v Pekingské pamětní síni, stejně jako Lenin vystavený v mauzoleu na Rudém náměstí. Komunističtí vrazi jsou tedy na obou stranách dodnes uctíváni. Provokativně řečeno, je to jako kdyby na Alexanderplatzu v Berlíně stálo Hitlerovo mauzoleum. Za takových okolností by formálně deklarované distancování se od Třetí říše také nebylo příliš věrohodné. Stejně komunistická byla samozřejmě i politika v době koronaviru, která se kdykoli může vrátit. Čína své obyvatele vysloveně brutálně mučila. To trvalo až do roku 2023, kdy u nás už bylo vše dávno opět otevřeno. Takže to, co zažívali lidé v Číně bylo násobně horší než lockdowny v Evropě, jakési „lockdowny na steroidech“, kdy lidé nesměli po týdny opustit svoje byty. Byly uzavřeny celé čtvrti, supermarkety byly zavřeny. Takže jste opravdu viděli lidi, kteří mávali z oken, protože jejich lednice byla prázdná a oni nesměli ven. V případě výskytu jediného pozitivního PCR testu byly zcela uzavřeny celé okresy. Lidé byli zavíráni do neblaze známých karanténních táborů, kde kontejnery, do kterých byli umisťováni, skutečně vypadaly jako vězeňské cely. A i tam byli lidé někdy zavření uvnitř celé týdny. Takže tak vypadal koronateror Si Ťin-pchinga, ve srovnání se ktrým i naše vlády, kteří v žádném případě nebyli útlocitné, vypadaly vlastně ještě vlídně. Samozřejmě se také proslýchá, že čínský režim může likvidovat své odpůrce jednoduše tím, že nastaví jejich QR kód na červenou, což znamená, že se v Číně už nemůžete volně pohybovat. Nevím, jestli to v současnosti ještě platí, ale určitě se to může v budoucnu vrátit. A ano, Rusko se co do chování za korony orientovalo trochu více na Západ, nebylo tak přísné jako Čína, ale ani nijak pozitivně nevyčnívalo, aby mohlo být chváleno jako alternativní země s lepším přístupem. Přesně tak, teď jsem hodně mluvil o komunismu a podle mě se pouze jedná o ideologii, která je prostředkem k dosažení cíle. Pokud jde o nejvyšší loutkovodiče, kterým bych se nyní rád věnoval, podívejme se nejprve na to, kdo tuto ideologickou zrůdu – komunismus- vůbec stvořil. Samotný počátek vzestupu komunizmu, tedy Říjnovou revoluci v Rusku v roce 1917 zákulisně financovali američtí bankéři z Wall Street. O tom existuje celá zásadní práce amerického historika Antonyho C. Suttona. A rozhodně je třeba zmínit alespoň dvě jména finančníků komunistů: Paula Warburga a Jakoba Schiffa. Paul Warburg byl oficiálně iniciátorem vzniku americké centrální banky, Federálního rezervního systému. Již v roce 1913, kdy byl FED založen, tvrdilo mnoho zasvěcených včetně těch vysoce postavených, že Paul Warburg byl k tomuto úkolu pověřen Rothschildy. Víme také například, že Rothschildové a Warburgové spolupracovali ve 20. letech 20. století na založení Panevropského hnutí, kdy, dalo by se říci, jeden z Warburgů skutečně přijal příkazy přímo od Rothschilda. Paul Warburg měl tedy prsty v Říjnové revoluci, téměř jistě z pověření Rothschildy, a přinejmenším u druhého ze zmíněných, u Jakoba Schiffa je toto spojení s Rothschildy zcela zřejmé, protože rodina Schiffů sdílela ještě v 18. století s Rothschildy dům ve Frankfurtu. A tito dva bankéři, Paul Warburg a Jakob Schiff, byli se svými bankovními domy, s Kuhn, Loeb & Co. a dokonce samotnou Federální rezervní bankou bankéři světové revoluce a umožnili svými penězi Leninovi a Trockému v roce 1917 převzít moc v Rusku. Zároveň je důležité pochopit, kdo vůbec komunismus zavedl. A opět vidíme, že na založení Federálního rezervního systému v roce 1913 se podílel i Rockefeller. A prostřednictvím těchto Rockefellerů, kteří dodnes úzce spolupracují s Rothschildy, se rychle vracíme k hráčům, o nichž vlastně mluvíme, tedy k Číně a Rusku. Byli to právě Rockefellerové, kteří prostřednictvím svého muže Henryho Kissingera iniciovali otevření Číny v 70. letech 20. století, které vedlo k tomu, že se Čína mohla stát světovou velmocí, jak ji známe dnes. A právě v tomto období, v 70. letech, David Rockefeller odcestoval do Číny a navštívil druhého muže po Mao Ce-tungovi, Maovi, který je v Číně dodnes uctíván. A David Rockefeller poté v New York Times napsal, zcela přitom ignorujíc miliony Maem zabitých Číňanů, že Čína představuje - cituji - "jeden z nejdůležitějších a nejúspěšnějších experimentů v dějinách lidstva", konec citátu. Ano, když se tématu věnujete hlouběji, zjistíte, že Čína je v podstatě projektem Rockefellerů. A pak se můžeme přenést o 50 let dopředu do období od 70. let a dojít přímo ke spojení mezi Klausem Schwabem a Davidem Rockefellerem. Klaus Schwab bez ostychu říká, že Henry Kissinger byl něco jako jeho mentor. A Henry Kissinger rozhodně pracoval pro Rockefellery, byl jejich nejlepším mužem. Dalším mentorem, o kterém Klaus Schwab mluví, je člověk se jménem Maurice Strong, který stejně jako Henry Kissinger spolupracoval s Rockefellery. Jinými slovy, Schwab je tedy rovněž člověk Rockefellerů. A dnes Klaus Schwab, strůjce Velkého resetu, říká velmi podobně, jako tehdy David Rockefeller, že Čína je doslova, cituji: "atraktivním modelem pro velký počet zemí", konec citátu. Říká tím, že Čína by měla být vzorem pro celý svět nebo pro Západ. A tak se tedy dozvídáme, že to byli Rockefellerové, spoluzakladatelé FEDu kdo prostřednictvím komunistické Číny, iniciovali celosvětové komunistické převzetí moci… Takto do sebe vše zapadá. I Rothschildové, ačkoli to dávají veřejně najevo jen zřídka, jsou z komunistické Číny nadšení. V roce 2011 vystoupila v televizi Bloomberg jistí Evelyn de Rothschild, finanční poradkcem britské královny, a na Čínu pěl ódy chvály. Mezi řádky například navrhl čínskou měnu Renminbi za jednu z možných globálních měn. A i jinak mají Rothschildové s Čínou stále dobré obchodní vztahy, jak i sami přiznávají, a jak se lze dočíst na jejich veřejných portálech. A existuje dostatek důvodů, proč označit Rothschildy za zákulisní loutkovodiče Říjnové revoluce. A stejnětak za zřejmého partnera Rockefellerů, kteří v Číně vystupují ještě otevřeněji. Pak tu navíc máme i obchodní vztahy Rothschildů s Ruskem, což je samozřejmě také důležité. Nathaniel Rothschild údajně v roce 2008 investoval 500 milionů dolarů do hliníkárny jednoho oligarchy. Tento oligarcha má prozměnu velmi blízko k Putinovi a jmenuje se Oleg Děripaska. Nebo samozřejmě Gerhard Schröder, který je velmi blízkým přítelem Putina a poté, co opustil funkci spolkového kancléře, přijal místo poradce v Rothschildově bance. Ale je to ještě lepší a Rockefellerovo spojení s Putinem je naprosto zřejmé, protože Rockefellerův muž a Schwabův mentor Henry Kissinger byl za svého života Putinovým velmi blízkým přítelem. To vše tedy dává jasný obraz toho, že na vyšších úrovních probíhá spolupráce. Zásadní souvislost mezi Ruskem a Čínou a těmito mezinárodními peněžními elitami, Rothschildy a Rockefellery, spočívá v tom, že všichni společně vychvalují a prosazují komunismus. To bych chtěl závěrem ještě jednou zdůraznit, aby si lidé nemysleli, že se tu dívám jen na příznaky. Uvědomuji si, že v pozadí jsou ještě další síly, které určují běh událostí. Chci však objasnit, že tato skupina lidí nemá s komunistickým systémem vůbec žádné problémy, naopak, stojí u jeho zrodu a vzestupu. Chce ho! A ano, zavedení tohoto celosvětového komunismu ve všech koutech světa se zdá být i cílem do budoucna, a je prosazováno z obou stran. U nás se to děje prostřednictvím Velkého resetu nebo Agendy 2030 spíše nenápadněji a pomaleji. V Rusku a Číně tvrději, militarističtěji, ale nakonec jde o tutéž agendu. A ano, zda má komunismus skutečně být konečným cílem elit, jako jsou Rothschildové, je jiná otázka. Krátce budiž zmíněny i mesiášské sekty, které také sledují určité vlastní cíle. Těmi se zabývám také.. Ale to by přesahovalo rámec tohoto příspěvku, a tak zůstaňme u, řekněme, hrubého náhledu do budoucna, sice skutečnosti, že jsme svědky transformace do komunismu, hry hrané s námi oběma stranami, Východem i Západem, kde si strany navzájem přihrávají míč. Přesně tak, svědky přechodu do čínského digitálního vězení, které je podle Klause Schwaba „atraktivním modelem“, o kterém jsme již vydali dvojčíslo "v Německu zakázaných novinách", dřívejších ExpressZeitung, a kde se k tomuto tématu můžete dozvědět více. Tam najdete ještě mnohem více důkazů, které poskytují ještě zřetelnější obraz. A ještě znovu jako resumé, Čína a Rusko rozhodně nejsou naši spojenci a komunismus tam skutečně nezmizel a není tak mrtvý, jak se nám namlouvá. Tyto země jsou tedy stále ve spojení s typickými zákulisními loutkovodiči z vysokých finančních kruhů a my bychom tady měli být velmi skeptičtí. Skeptičtí a podezřívaví, vůči tamějším vládám, samozřejmě včetně té naší, která se na tom rovněž podílí, nikoli vůči tamním lidem. A ano, Západu můžeme vyčítat leccos špatného, zcela oprávněně, ale odpovědí na to a záchranou před tím rozhodně není Putin a Čína. To je to hlavní, co jsem chtěl touto přednáškou říct, tím končím a přeji všem, abyste si ještě užili tuto pěknou událost! Ivo: To bylo napínavé , jak jsi celou věc pojal. Lituji, že jsme ti nemohli poskytnout více času. Možná se někdy dočkáme pokračování, ale já osobně jsem si připadal jako... jako na odrazovém můstku. Na začátku jsem si říkal, ojojoj, kam ten člověk směřuje? Pustí se nyní do pravolevé bitvy? - a pak šup! Pak ale letí, nabírá výšku a udeří hřebíček na hlavičku. Výtečně jsi to vystihl! I to přirovnání k porodnímu lůžku bylo velice trefné a to že zákulisní síly stály u něj. Ano, opět vidíme, jak jsou zde lidé manipulováni a zneužíváni. Ano, všechno jsi to už zmínil. Lenin, Trockij, Stalin, všichni zednáři. Putin, svobodný zednář. Skrytě opět klub. Ale vyvlastňování národů, kde ho můžete vidět zřetelněji? V názornější formě než u komunismu? Kde všechno jen stát, stát... A máme tu opět Rothschildy. Vidíme tedy, do jakých rukou jsme vedeni. Byl to hodnotný příspěvek. Děkujeme ti a přejeme vše nejlepší do budoucna. Hodně štěstí s vašimi novinami Express. Pozdravuj tam od nás všechny spolupracovníky, ano? Tilman Knechtel - děkujeme! Máme tě rádi! Tilman Knechtel: Opatrujte se, ahoj. Ivo: Ahoj, ahoj!

od -

Odkazy: www.expresszeitung.com
www.in-deutschland-verboten.com