Povinné očkování - Jak se dějiny opakují

17.05.2022 | www.kla.tv/22553

Víte, že boj proti povinnému očkování není novým fenoménem? Stejně jako před více než 100 lety probíhaly celosvětové snahy o zavedení povinného očkování proti neštovicím, i tehdy existovalo dobře organizované hnutí odporu. Inženýr a kritik očkování Hugo Wegener ve své knize "Impf-Friedhof" (Hřbitov očkování) z roku 1912 dokumentuje na základě individuálních osudů více než 36 000 poškození zdraví způsobených očkováním. Kniha dokládá následující skutečnosti: Očkovací organizace, úřady a vlády se snažily popírat, popírat a démonizovat zjevné škody způsobené očkováním, a to s drzostí, která překračuje všechny přípustné meze. Dr. med. Seltz z Baden Badenu o jednom případu napsal: "Jestliže se u pětiměsíčního, dosud zdravého dítěte den po očkování objeví stoupající horečka, jestliže lékař diagnostikuje bronchitidu, meningitidu a lymfadenitidu a jestliže do 4 dnů dojde k úmrtí v důsledku ochrnutí srdce, pak jde o tak zjevné poškození očkováním, že je třeba přímo zločinné odvahy chtít tuto příčinnou souvislost popírat. Podobně se vyjádřilo i několik dalších lékařů z jižního Německa. Statistiky byly zfalšovány, aby se prokázalo, že průběh onemocnění neštovicemi je u očkovaných osob mírnější a že je méně úmrtí než u neočkovaných osob. Lékaři se necítili zodpovědní za své jednání. Očkovací organizace a zdravotnické úřady následky očkování zlehčovaly. Například ve zprávě vojenského lékaře byli lidé, kteří onemocněli po očkování, označeni jako "nemocní neštovicemi", ačkoli se zjevně jednalo o vedlejší účinky očkování. Již v 18. století bylo známo, že v době neštovic nebylo očkování povoleno, což se lze dočíst v úředním věstníku královské vlády v Kolíně nad Rýnem. Nicméně v období neštovic kolem roku 1849 se volání po očkování stalo ještě naléhavějším. V Itálii nebyl téměř nikdo, kdo by nebyl očkován, ale právě tam bylo zaznamenáno nejvíce ohnisek neštovic. Autor v knize popisuje, jak hygiena a čistota, dobré větrání, čisté oblečení a výživná rostlinná strava chrání před všemi nemocemi. Důkazem toho bylo mimo jiné osvobození pruské armády od neštovic, které bylo způsobeno především zvýšenou čistotou díky umývárnám a střídavým sprchám a lepšímu větrání obytných a spacích prostor posádky. Rodiče se ptali, proč by měli vystavovat své děti riziku očkování, když stejně zemřely při epidemii? Během velké epidemie neštovic v letech 1870-1872 bylo v Německu očkováno 96 % obětí. Přesto byl v roce 1874 přijat císařský zákon o očkování. Ačkoli zákon původně donucení nepředpokládal, přesto se donucení používalo. Wegener píše o každodenním překrucování práva, nátlaku dogmat a vnucování pravd policejní silou. Bylo vidět, jak jsou lidé bezprávní a bezbranní vydáni na milost a nemilost státu. Už neexistoval žádný zákon. Už tehdy se lidé ptali: Kde jsou právní vědci, soudci a právníci? Jak se stále více vědělo o neúčinnosti a nebezpečnosti vakcín, rostly protesty veřejnosti po celém světě. K jedné z největších událostí století nakonec došlo v roce 1885 v anglickém průmyslovém městě Leicester. Lidé tam ukázali, jak se bránit tyranské vládě, která trvá na povinném očkování. Díky kampani nenásilných protestů a občanské neposlušnosti se jim podařilo dosáhnout toho, že zákony o očkování prakticky pozbyly platnosti. Vláda v Leicesteru byla nakonec svržena a povinné očkování zrušeno. Tváří v tvář hrozící povinnosti všeobecného očkování proti korona viru na podzim 2022 je otázkou, zda se lidstvo bude ochotno poučit z historie.

od ah. rw. wh.

Odkazy: Buch von Hugo Wegener „Impf-Friedhof“ https://uncutnews.ch/wie-man-die-impfpflicht-beenden-kann-eine-geschichtsstunde/
https://uncutnews.ch/die-heutige-reaktion-auf-eine-pandemie-aehnelt-auf-unheimliche-weise-der-reaktion-auf-die-pockenpandemie/